Z historie SDH Horšovský Týn

Myšlenka společné ochrany proti nebezpečí požárů má tradici dlouhou jako lidstvo samo. Lidé od nepaměti spojovali své síly, aby čelili živlu, který ohrožoval jejich životy, zdraví a majetek. Ničivé požáry si čas od času vybíraly svou krutou daň mezi obyvateli tehdejších měst. Jedním z nich byl i Horšovský Týn.

Stačí si připomenout tři obrovské požáry, které vždy téměř zničily celé město. 13.dubna 1547 lehlo popelem celé město, oheň se nevyhnul ani kamennému hradu a vyžádal si na 18 obětí.Další rozsáhlý požár postihl Horšovský Týn 12.července 1708, kdy bylo zničeno několik desítek domů jak za hradbami, tak na předměstí. Poslední ničivý požár postihl město v roce 1801 a padlo mu za oběť 82 domů ve vnitřním městě i na předměstí.

Potřeba zabránit těmto obrovským škodám a ztrátám na životech a předcházet jim vedla v 19.století v době nástupu moderní techniky a civilizace k myšlence sdružit a vycvičit občany k tomu, aby byli schopni uchránit své životy a majetky před požárem. Revoluční rok 1848 umožnil postupný vznik občanské společnosti, spojené se zakládáním dobrovolných spolků a organizací. Tak mezi jinými začínají po polovině 19.století vznikat hasičské sbory. První byl založen v Praze na profesionální bázi v roce 1853. Ostatní města neměla tolik finančních prostředků, a proto volila cestu dobrovolných sdružení občanů. Většina nově vznikajících hasičských sborů byla spojena s činností tělovýchovných jednot a spolků. Tak vznikl první dobrovolný hasičský sbor na území Čech v Zákupech v roce 1854, v našem kraji v Domažlicích v roce 1870. A nejinak tomu bylo i v Horšovském Týně.

25.července 1872 byl v Horšovském Týně původně jako součást tělovýchovného spolku založen sbor dobrovolných hasičů / Freiwilliger Turner-Feuerwehr Verein /. Členem se mohl stát každý tělesně způsobilý a mravně bezúhonný občan. Výzbroj byla pořizována z členských příspěvků a dobrovolných darů. Obec přispěla 1000 zl. Velitelem byl zvolen cukrář František Otto, jeho zástupcem Jan Gröbner. Veliteli jednotlivých čet byli Antoním Rudolfský, Václav Maras, Jan Hasel a Antonín Engl. Celkem měl sbor na svém počátku 58 aktivních členů a 84 přispívajících. Podle jmen můžeme soudit, že v něm byli občané jak německé, tak české národnosti. Účast a funkce ve sboru byli pro občany prestižní záležitostí, ve výboru byla zastoupena městská honorace. Finanční podporu sboru poskytly také městská spořitelna a záložna.

Výzbroj byla na svou dobu značná a postupně se dále doplňovala, takže postačovala pro 80 mužů. Tvořily ji : dvouproudový hydrofor s 380 m hadic, dvouproudová stříkačka s 31 m hadic, 4 převozní stříkačky, 5 hydrometrů, 12 požárních žebříků, 6 hákových žebříků, 7 koz na hadice a vůz na nářadí. Dohled nad technikou a jejím stavem měl velitel, který předkládal zprávu o jejím stavu na požádání purkmistrovi. Chloubou sboru se stala výkonná parní stříkačka, která sloužila až do roku 1945. Teprve v roce 1940 dostal sbor novou motorovou stříkačku s vozem Mercedes.

Jak vypadala další činnost sboru, máme pouze kusé zprávy, stejně tak o složení velitelského sboru, protože kronika sboru do roku 1945 se nedochovala. V publikaci Unser Heimatsbezirk Bischofteintz se uvádí, že roku 1892 se uskutečnil velký spolkový den u příležitosti 20.výročí založení sboru za účasti 21 hostujících spolků: Podobné slavnosti se konaly vždy v jubilejních létech 1912,1922 a 1932. Při nich jsou zmiňováni velitel sboru Medlinger a jeho zástupce K.Kraus. Z techniky se připomíná parní stříkačka a automatický výsuvný žebřík. O slavnosti ke 40. Výročí založení sboru píší Bischofteinitzer Zeitung ze dne 23.června 1912. Připomínají slavnostní průvod městem na náměstí, kde byla sloužena mše a vysvěcena nová stříkačka. Při té příležitosti byli oceněni zakládající členové sboru Václav Marass, Jan Schröpfer a Antonín Fuchs. Odpoledne pak následoval slavnostní koncert. Běžná činnost sboru samozřejmě byla obdobná jako v jiných obcích.Vedle zásahů při požárech se uvádí tradiční akce pořádané místními hasiči - hasičský bál a masopust.

Novodobá historie sboru dobrovolných hasičů v Horšovském Týně začíná po skončení 2.světové války v roce 1945. Už 17.srpna 1945 v Horšovském Týně obnovil znovu svoji činnost hasičský sbor jako jedno z prvních občanských sdružení. Iniciátorem tohoto kroku byl Karel Polák, který se stal jeho prvním velitelem. S jeho působením byla pak spojena činnost sboru po několik dalších let. Dalšími významnými členy sboru dobrovolných hasičů byli Karel Bouda, Karel Weis a ředitel školy Jan Rett. Sbor měl při své ustavující schůzi přes 100 členů a stal se nejpočetnějším občanským sdružením ve městě.

Zároveň byla v Horšovském Týně jako okresním městě ustavena Okresní hasičská jednota, do jejíhož vedení postupně odcházeli vůdčí osobnosti horšovskotýnského hasičského sboru počínaje Karlem Polákem a jeho bratrem Františkem, kteří pak oba vykonávali vysoké funkce v ústředních orgánech hasičského,resp.požárnického hnutí.

Vysoká účast občanů ve sboru dobrovolných hasičů se udržela i v roce 1946, kdy měl sbor 35 aktivních členů a 84 přispívajících. Vedení bylo doplněno o další občany : V.Veber, J.Feit, J.Kameník, A.Solfronk, J.Plachý. 2.února 1946 pořádal sbor 1.reprezentační ples a založil tak tradici hasičských plesů, které vždy patřily k těm nejlepším v Horšovském Týně. / Je případné, že provoz znovu otevřeného sálu hotelu Šumava byl zahájen hasičským plesem./

V roce 1947 byla hasičskému sboru vymezena působnost v okruhu 50 km, v mimořádných případech mohl vyjíždět i dál. 28.září pořádal horšovskotýnský hasičský sbor okresní sraz hasičstva a 19.října okresní sjezd hasičstva. Počet členů vzrost na 39 aktivních a 89 přispěvovatelů.

Rok 1948 byl ve znamení neblahých politických změn spojených s komunistickým převratem. Tyto změny se dotkly i hasičského sboru, kde bylo kompletně vyměněmo vedení s výjimkou starosty Karla Poláka, který jako významný komunistický funkcionář stál i v čele města. Díky tomuto spojení dostal hasičský sbor od MNV 50 000,- Kč na činnost a dovybavení technikou. Její základ stále tvořila motorová stříkačka s vozem Mercedes z roku 1940, dál to byl automobil zn. Praga a motocykl. Tato technika byla použita v roce 1948 třikrát při požárech a jednou při železničním neštěstí. 26.září 1948 se konal v Horšovském Týně okresní hasičský sraz spojený se závody družstev.

V roce 1949 pořádal hasičský sbor naposledy Anenskou národní pouť. Ta se potom změnila v propagační akce komunistického režimu. Bohužel i činnost hasičského sboru se v této době stávala čím dál tím víc formální a v kronice můžeme číst pouze záznamy o účasti hasičů na těchto prorežimních akcích.

Snaha začlenit hasičské sbory do složek komunisty ovládané Národní fronty vyvrcholila v roce 1953, kdy byl dosavadní Svaz českého hasičstva přejmenován na Československý svaz požární ochrany a z hasičů se stali "požárníci".Velitelem místní organizace ČSPO byl v tomto roce K.Weis.

Rok 1956 přinesl určité politické uvolnění, které znamenalo že tzv. společenské organizace se mohly více věnovat práci, pro kterou byly založeny. V roce 1957 na výroční schůzi místní jednoty byl obměněn výbor, do jehož čela přišla nová generace : J.Birner, J.Sieger, J.Tětek a další, která řídila činnost hasičů po další dvacetiletí.

V 60.létech v kronice hasičského sboru opět převažují zprávy o zásazích proti požárům nad zprávami o účasti členů na politických akcích. V roce 1962 zasahovali horšovskotýnští hasiči u požáru ve Věvrově a při požáru bytu v Horšovském Týně, v roce 1963 u lesního požáru v Sedmihoří, v roce 1964 u požáru usedlosti v Horním Metelsku. V roce 1965 byla výzbroj sboru doplněna o nový výsuvný žebřík. V roce 1966, kdy se velitelem stal J.Císler, zasahovali hasiči u požáru stodoly v Dolním Valdorfu.

Sedmdesátá léta byla ve znamení výstavby nové požární zbrojnice. Stávající zbrojnice, umístěná při budově kina, nedostačovala potřebám a umístění nové techniky. Nová budova se začala stavět ve Vrchlického ulici naproti škole. Členové sboru odpracovali na této stavbě tisíce brigádnických hodin. Vlastní stavba byla zahájena v roce 1974, a protože nebyla stavěna dodavatelsky, trvala výstavba plných šest let. Teprve v roce 1980 byla stavba zkolaudována a následujícího roku mohla být zrušena stará zbrojnice u kina a technika byla přestěhována do zbrojnice nové. Výstavbu nové zbrojnice i další činnost hasičů řídili v 70.létech J.Birner a

J.Císler.

V roce 1982 byl do nové zbrojnice dodán nový požární vůz zn. Avia. Postupně byla v 1.pol. 80.let doplněna a vyměněna většina techniky a výzbroje. V roce 1985 měli horšovskotýnští hasiči k dispozici dva vozy zn. GAZ, jeden vůz zn. Avia, nový požární vůz Š 706, starou motorovou stříkačku s vozem Mercedes a tři přenosné stříkačky. V roce 1986 zasahovali týnští hasiči u požáru v restauraci v Tasnovicích, při požáru bytu v Horšovském Týně a při požáru v parku. V roce 1987 museli několikrát čerpat vodu ze zatopených sklepů a rodinných domků. Dále znovu zasahovali u velkého požáru v parku, na skládce u Valdorfu a při požáru nákladního auta v Poběžovicích.. V roce 1988 zasahovali mimo jiné při požáru stodoly v Semošicích a opět při požáru skládky u obalovny ve Valdorfu. Mezi větší zásahové akce v roce 1989 patřily lesní požár v Sedmihoří a požár kravína v Mezholezích. V roce 1990 zasahovali místní hasiči několikrát u lesních požárů v Sedmihoří a v Lazcích, třikrát při požáru v Zámeckém parku, dále při požárech v rodinných domcích v Plzeňské ulici a v Nové Vsi.

Politické změny související s koncem komunistického režimu znamenaly i zásadní změny v činnosti sboru dobrovolných hasičů. Hasičské sbory se zbavily politické poplatnosti dřívějšímu režimu a znovu se z nich stala svébytná občanská sdružení. V roce 1991 se konal ustavující sjezd Sdružení hasičů Čech. Moravy a Slezska, jehož členy se staly jednotlivé sbory dobrovolných hasičů. Na výroční členské schůzi v roce 1991 se znovu ustanovil Sbor dobrovolných hasičů v Horšovském Týně jako občanské sdružení. Do jeho čela byl zvolen Antonín Vlček.. Sbor se od té doby věnuje svému původnímu poslání : ochraně majetku občanů Horšovského Týna a přilehlých obcí před požáry a dalšími živelnými katastrofami, prevenci předcházení požárům a protipožární ochraně jako celku. Dále výchově a výcviku svých členů, hlavně mládeže a pořádání veřejně prospěšných akcí.

V roce 1991 zasahoval sbor mimo jiné při požáru kaple v Chotiměři, při požáru v závodě Sport, při požáru stohu na Šibeníku, při požáru stodoly v Postřekově. V roce 1992 byly největšími zásahy 22.5. požár stáje v Třebnicích, 23.8. požár stodoly v Podrážnici, 7.12. požár dřevařského podniku v Trhanově, dále sedmkrát hasiči zasahovali při lesních požárech.

V roce 1993 patřily k největším zásahovým akcím 2.3. požár stáje v Podrážnici, 25.9. požár stodoly ve Velkém Malahově, 27.9. požár ve škole v Blížejově, 12.11 požár rodinného domku v Podrážnici.. V roce 1994 zasahovali hasiči při požáru obilí u sv. Anny, při požáru v Holýšově, při požáru stohu v Podrážnici. V roce 1995 zasahovali při ropné havárii na Radbuze ve dnech 3. - 5.2., dále při požáru stodoly v objektu bývalého Komunálu, při požáru autobusu na stadionu, při požáru tesárny v Osvračíně. V roce 1996 vyjeli hasiči k celkem 23 požárům, z nichž několik bylo lesních, dále k požáru tahače LIAZ mezi Miřkovem a Vidicemi. Ve dnech 4.- 5.4. likvidovali ropnou havárii na Radbuze. V roce 1997 zasahovali u 17 požárů, dále při povodni ve dnech 26.2. až 28.2. čerpali vodu ze zatopených sklepů. V témže roce byla hasičská zbrojnice připojena na plynové vytápění a sbor získal z bývalého podniku Sport stříkačku s podvozkem a další techniku. V roce 2000 zasahovali místní hasiči u 7 požárů a dvou ropných havárií.

Při zásazích, ale i při protipožární prevenci spolupracují horšovskotýnští hasiči s hasičskými sbory sousedních měst a obcí, ale také s hasičskými sbory ze Spolkové republiky Německa. Po celá devadesátá léta udržuje hasičský sbor z Horšovského Týna spolupráci s hasičským sborem z bavorského Viechtachu. Vyvrcholením spolupráce s bavorskými hasiči byla účast týnských hasičů na akci "Voda přátelství", která se konala 20.května 2000. Několik desítek hasičských sborů z česko-bavorského pomezí společně natáhlo hadice a přivedlo vodu z Domažlic na náměstí do Furthu. Při této svým rozsahem ojedinělé akci, která byla zanesena do Guinessovy knihy rekordů, se podíleli týnští hasiči napojením 34 hadic svého 700 metrů dlouhého úseku.

Významnou součástí činnosti Sboru dobrovolných hasičů v Horšovském Týně je také příprava a výcvik vlastních členů, zejména mládeže formou hasičského sportu. Ten je mezi dětmi a mládeží velmi populární.Týnští hasiči se pravidelně zúčastňovali a zúčastňují hasičských soutěží ve všech kategoriích. Zpravidla vyhrávali okrsková kola a v okresních kolech obsazovali místa mezi třemi nejlepšími družstvy. Posledním velkým úspěchem byla ve dnech 15.a 16.června 2001 účast v krajském kole dorostenců a dorostenek v Hrádku u Rokycan, kde dorostenky vybojovaly druhé místo.

Více než stoleté tradice hasičského sboru v Horšovském Týně odrážejí složitý historický vývoj v naší zemi i v našem městě. V podmínkách demokratického směřování naší země mají občanská sdružení, mezi něž se dobrovolní hasiči řadí, své nezastupitelné místo. Přispívají k utváření občanské společnosti, vedou občany k tomu, aby se starali o věci veřejné, ochraňují veřejný a soukromý majetek, přispívají k většímu pocitu bezpečnosti občanů města. Počtem svých členů i svými aktivitami je Sbor dobrovolných hasičů v Horšovském Týně jedním z nejdůležitějších občanských sdružení ve městě, které svým významem přesahuje i jeho hranice.

Pro SDH Horšovský Týn sestavil Mgr. Luděk Thomayer

Předsedové a starostové po roce 1945

1945 - 1956 Karel Polák

1956 - 1957 Miroslav Šťastný

1957 - 1958 MuDr. Karel Retz

1958 - 1965 Jan Birner

1965 - 1966 Pavel Kůrka

1966 - 1990 Jan Birner

1990 - 2005 Josef Holar

2005 - Ing. Petr Lahoda

Velitelé po roce 1945

1945 - 1948 Jan Rett

1948 - 1957 Karel Bouda

1957 - 1958 Josef Sieger

1958 - 1959 Jaroslav Hradecký

1959 - 1962 Josef Sieger

1962 - 1964 Josef Kabourek

1964 - 1966 Jaroslav Tětek

1966 - 1989 Jaroslav Císler

1989 - 2004 Antonín Vlček

2005 - Pavel Lang